Kostarika - ve dne zelená, v noci divoká (1.část)
Jak se cestuje v zemi, kde zrovna probíhá inaugurace nového prezidenta? Co znamená, když vláda vyhlásí výjimečný stav kvůli Ruským hackerům a vy jste uprostřed své vytoužené dovolené? A co teprve dělat v provincii, kde zrovna zastřelí největšího drogového bosse a dojde k přestřelce mezi gangy a policií?
V tomto článku se snažíme zachytit naše putování od Karibského moře přes džungli a pralesy až na pobřeží Pacifiku. Strávili jsme dva týdny v tropickém pralese, zažili jsme vyčůranou veverku, pomstychtivou medúzu, vysmátého švába i agresivní opice. To všechno je divoká Kostarika, údajně nejbezpečnější země Střední Ameriky, kde všechny domy mají mříže a některé ploty ostnaté dráty...pod proudem.
Deník z Kostariky - zážitky dvou Čechů ve Střední Americe
1.den - můj nejdelší let v životě (Lucy)
Z Vídně odlétáme do Madridu, kde máme na přestup 1,5 h, ale letiště je tak obrovské, že dostat se z jedné strany terminálu na druhou nám zabere půl hodiny a to i s použitím metra.
Následuje 11h let do San José. Delší let jsem ještě nezažila a doufám, že už ani nezažiju. Tohle bylo dlouhé a únavné. Nejhorším prohřeškem na palubě letadla byla (snad s výjimkou odpálení bomby) nenasazená rouška.
2. den - přílet do San José
Po nekonečných jedenácti hodinách přilétáme na Kostariku, 14:50 místního času, tedy o 8 hodin méně než je u nás. Venku je krásné tropické počasí charakteristické pro květen. Černé mraky, hromy blesky a slejvák jako prase. Nic, co by nás odradilo, protože přesně na takové počasí jsme se připravovali. V květnu tady začíná období dešťů, takže pláštěnka i nepromokavá bunda se bude hodit. A to jsme ještě netušili, že to byl poslední déšť na hodně dlouhou dobu.
Přestalo pršet a my jdeme hledat způsob, jak se dostat do centra města, kde máme bydlení. Data v mobilu nemáme, autobus je dost daleko, takže nakonec volíme taxi. Cítíme se jako doma. Proč? Protože míra korupce je v Kostarice na stejně vysoké úrovni jako v Česku. Důkaz? Před letištní halou na nás huláká po zuby ozbrojená ochranka, že v Kostarice jsou všechny taxi on-line aplikace nelegální. Řešení? Máme použít připravený taxík.....za dvojnásobnou cenu. Odmítáme a odcházíme z areálu letiště....pěšky. Za první zatáčkou na nás mává řidič jiné taxi služby. Domlouváme poloviční cenu a už sedíme v autě směr velkoměsto.
Bydlíme v samotném centru hlavního města San José, přímo u vládní budovy, kde se to hemží spoustou policejních aut. Jak později zjišťujeme - zítra se koná inaugurace, tedy jmenování nového prezidenta. Vyrážíme na první čumendu a trošku si připadám jak v Ostravě-Přívoze. Krása zamřížovaných oken, ostnatých drátů pod proudem nezná mezí. Čirá romantika. V nedaleké restauraci ochutnáváme místní pivo Pilsen a míříme zpět na ubytování.
Tip: na letišti SIM kartu (už) nekoupíte, ale seženete ji lehce v centru města v prodejnách s logem "Claro", "Movistar" nebo "Kolbi".
Tip 2: pořiďte si Kolbi, má nejlepší pokrytí signálu. Telefonní karta Claro a Movistar se hodí jen jako nepotřebný suvenýr.
3. den - Den v hlavním městě
Jet lag začal působit. Je pět hodin ráno a my už nemůžeme dospat. Tak se vydáváme na brzkou snídani do místní pekárny - naštěstí otevírají brzy. Dneska máme v plánu vyzvednout si auto, ale nejdříve prozkoumáváme okolí. Obcházíme si vládní budovu, kde už vrcholí přípravy na nového prezidenta, procházíme městským parkem (džunglí) a nakonec zavítáme do místní zoo zahrady. Jsme v tropech, vlhkost vzduchu je 98 % a my se potíme až na...ano přesně tam.
V téhle zoo mají trošku jiná zvířátka než u nás - třeba zelené krokodýly, jednozubé opice, papoušky a nakonec volně promenádujícího se leguána.
Odpoledne si vyzvedneme auto a pak se jej nějakou dobu snažíme zaparkovat co nejblíž k ubytování, což je dost problém, když všude jsou zátarasy kvůli zítřejší ceremonii. Nakonec parkujeme za 10 $ na ostře střeženém parkovišti před vládní budovou :D
Zážitek dne: volně pobíhající leguán na cestě
4. den - Irazú Volcano
Jet lag stále působí. Ráno opět budíček v 5:30, ale to hlavně proto, že v noci stejně nemůžeme spát. A dobře jsme udělali. Už jste zkoušeli vymotat se z centra hlavního města přesně v okamžiku, kdy začíná inaugurace prezidenta? Naše rada....nezkoušejte to.
Přejíždíme do provincie Cartago, kde jsme si rezervovali vstup do národního parku Irazú Volcano. Pozůstatky sopečného vulkánu se nachází ve výšce 3 432 m. Výstup pěšky nahoru nám trval celých sedm hodin a byla to velká fuška. No dobrá kecáme, pěšky jsme nešli, vyjeli jsme nahoru autem. Vzdálenost nijak velká, množství zatáček značné. Otevírají se nám krásná panoramata, teplota se tu pohybuje kolem 10 stupňů, takže trošku frešno. Cestou dolů zažíváme neplánovaně netradiční kulturní vložku. V jedné horské vesnici se koná nějaký slavnostní průjezd aut, motorek a dokonce i koní...to vše za nonstop znění místních lidových písní. A tak se naše cesta asi o hodinu a půl prodlouží. Výsledek? Už nikdy více nechceme slyšet kostarickou dechovku.
K večeru přijíždíme do provincie Limon a tady začínají skutečné tropy. Vedro jak v prádelně a k tomu je tady asi milion komárů (z toho 990 000 bylo přímo v naší ložnici). K naší smůle nám tu nefungují internetová data, takže závěr byl trochu hektický, ještě když konečně najdeme nějaký obchod a zapomeneme si doma roušku. S nožem do obchodu? Ano. Se zbraní do obchodu? Ano. Bez roušky do obchodu? Ani náhodou! Jsme sice uprostřed nebezpečného ghetta, ale gangsteři jsou zde covidově uvědomělí, to se musí nechat.
Zjištění: Jak jsme později zjistili - Limon je hlavní kokainový přístav a boxerský ring pro drogové kartely. O pár dní později tu zastřelili největšího drogového bosse. Oops, tady to bylo hodně podezřelé...tady je to ideální místo pro dovolenou, pokud rádi nosíte neprůstřelnou vestu a kudlu připravenou k akci :D. Pozor, roušku s sebou !!
5. den - PN Cahuita - Puerto Viejo - Manzanillo (Dan)
Nesnáším jet lag.
Jsme třetí den na Kostarice, jet lag už je na ústupu (jak u koho) a my vyrážíme na Karibské pobřeží. Nejdříve si dáme zastávku v národním parku Cahuita, kde nás hned u vstupu přivítá krásný lenochod - k našemu překvapení se ani nepohnul. Tento park je nejmenším NP na Kostarice a nás tady nejvíce uchvátila soukromá pláž, která lemuje celý park. Pralesní cestičkou se procházíme na konec parku a občas na nás vykoukne nějaké zvířátko. Cestou potkáváme rodinu Francouzů. Při pohledu na jejich vysoké tvrdé boty, dlouhé kalhoty a mikiny s dlouhým rukávem je nám to jasné. Někdo jim řekl, že Kostarika leží mezi Kanadou a Aljaškou. Je nám jich líto :-)
Protože dneska máme plážový den, tak se odpoledne přesuneme na další pěknou pláž Punta Uva v Puerto Viejo. Tady máme opět podívanou, tentokrát koupající se kůň v moři :D Voda je jako kafíčko a vlny tak akorát. Je to opravdu ráj. Zhluboka se nadechneme a užíváme čerstvý vzduch. Hned vedle stejně čerstvého koňského trusu :D
Večer nás čeká Manzanillo, kde máme domluvený noční pochod džunglí. A to je teda zážitek, vyfasujem holínky, hůl a baterku a vyrážíme do víru pralesního klima. Nanášíme na sebe litry antirepelentu. Náš průvodce na nás kouká jak na blázny a nevěřícně kroutí hlavou. Při jeho pohledu na složení repelentu jeho výraz plynule přechází ve zděšení. Vedro je teda neskutečné, zato zvířátka v džungli ožívají. Viděli jsme několik druhů žab, pavouků, kobylek, hadů a taky chameleona s ještěrkou. Džunglí nás provázel Jan Dočekal, který žije na Kostarice už 12 let a vlastní několik hektarů pralesa. Jedná se o džunglí ostříleného člověka, co se opravdu vyzná. A nemá rád repelenty.
6.den - PN Tortuguero - La Fortuna (Dan)
Jet lag je pryč. Konečně zase spím jako normální člověk (cca 3-4 hodiny a 100x se vzbudím). To je úleva.
Dnešní den jsme strávili převážně na cestách, tedy v autě. V duchu prosím o odpuštění všechny české silničáře a beru zpět vulgární nadávky, které jsem je jimi častoval. Kostarické silnice jsou splněným snem milovníka sadistických hororů. Míra škodolibosti kostarických silničářů je bezbřehá. Neoznačený retardér, na který najedete rychlostí 70km/h vám zcela jistě zpříjemní den. A nejednou. Ráno jsme se vydali na opačnou stranu provincie Limón a to do národního parku Tortuguero. Trochu s časovým skluzem se úspěšně dostaneme na palubu malého člunu, ze kterého jsme měli v plánu pozorovat želvy caretta. No...úspěch byl, že jsme spatřili aspoň jednu :D. Po hodině plavby se konečně vylodíme ve vesničce Tortuguero. Tady se nás ihned ujme místní průvodce a nabízí nám další aktivity jako plavbu kanoí nebo prohlídku parku, načež se mu snažíme uniknout se slovy, že máme málo času a že si dáme jenom nějaký krátký trek.
Tip: cesty na Kostarice jsou opravdu šílené, samý výmol a mají super neviditelné retardery. Takže pokud chcete tuto zemi procestovat, tak jedině s autem s vyšším podvozkem, ideálně terénním autem.
Po návratu k autu nás čeká 3h nezáživná jízda do oblasti La Fortuna, kde máme rezervované další ubytování. Nezáživná, jak se to jen vezme. Tisíce hlubokých výtluků, maskované retardéry se vám o zábavu postarají. Nutnost se připoutat, ne pro bezpečnost, ale ať při jízdě nevypadnete z auta!!
7. den - Volcano Arenal
Naše nadšení z faktu, že jet lag je definitivně překonán, hatí zdrcující zpráva pro každého člověka 21.století. Po 5 dnech na Kostarice jsme totiž zjistili, že tady mají dva typy zásuvek a zrovna na našem ubytování v La Fortuna jaksi Evropskou nevedou. Nemáme jak nabít naše mobily, tablety. Šok, zoufalství, hysterie. Rychlosti blesku vyrážíme do ulic hledat adaptér. Po prvotní mohutné záplavě nekorektních nadávek se vše v dobré obrátilo. Nakonec jsme zvládli nakoupit snídani, redukci a naplánovat dnešní trasu do národního parku Arenal Volcano.
Arenal je top destinace na Kostarice, kde zavítá každý Americký turista a občas dva Češi, jako my :-) Projdeme si nádherný 6km trek kolem sopky Arenal. Na vrchol se bohužel nedostaneme kvůli aktivní sopečné činnosti, ale i tak si užíváme pralesní klima (vlhko, horko, komáři) a to jako pořádně. Na konci treku je krásná, malá, útulná restaurace, kde zvládneme nejdražší pivo v životě a to nám postačí i místo oběda. Odpoledne se konečně vykoupeme v prvním vodopádu - La Fortuna. Překvapivě voda je pěkně ledová, což se vlastně v tomto klimatu docela hodí.
Info: Arenal Volcano je téměř celý rok v mracích. Spatřit jej v modré obloze se podaří pouze 60 dní v roce.
8. den - Sky Adventure Park
Další adrenalinový zážitek nás čekal ve Sky Adventure Park. Za (ne)pěknou sumu peněz jsme si rezervovali trek v pralese, jízdu tramvají v korunách stromů a pak největší top atrakci asi v celé Kostarice a to zipe line sjezdy. Bylo jich celkem 7 a ten nejdelší měl přes 700 m a nejvyšší byl asi ve výšce 100 m. Pokud se bojíte výšek, neváhejte. Čeká vás zážitek na celý život, možná i několik životů.
Dneska poprvé zažíváme pravé tropické počasí a to jsou mraky, déšť a sem tam i nějaká bouřka. Ochladilo se na příjemných 28 stupňů a my jsme tento čas využili ještě k jedné velké atrakci a to jsou tzv. "Hot springs" neboli přírodní termální lázně v řece. Díky stále aktivní vulkanické činnosti jsou zde tyto prameny teplé jako ve vířivce. Našli jsme jedny, které byly zdarma, asi 17 min od La Fortuny.
Tip: neplaťte zbytečně peníze za hot springs v hotelech, zajeďte si na přírodní termály zadarmo - mapa zde. Přiberte s sebou boty do vody. Jinak vás čeká nedobrovolná akupunktura. Dno termální řeky je samý kámen.
